Jack Rozparovač

Kdo byl Jack Rozparovač?

Příběh viktoriánského vraha

Tereza Kadečková

Postrach nočních ulic

Píše se konec srpna roku 1888 a Charles Cross kráčí brzy ráno ještě potemnělým Londýnem do práce. Včerejší večer a dnešní noc byla pro obyvatele městské části East Endu náročná. Vzplanul sklad v přístavu a plameny se hasily až do rána. Kouř nad městem plným komínů a uhelného prachu není téměř vidět.

Cross si všimne, že na chodníku někdo leží. Nejdřív myslí, že je to spící opilec, přesto člověka zkontroluje. Najde čtyřiceti tří letou Mary Ann Nichols. Má prořízlý krk a to, co lékaři najdou na jejím těle, šokuje širokou veřejnost. Břicho má rozřezané ostrým nožem.

Buck's Row

Polly, jak jí říkali přátelé, se stane první obětí sériového vraha známého jako Jack Rozparovač. Ten v následujících třech měsících zabije další čtyři ženy. Každá vražda je horší než ty předchozí. Jako by vrah získával sebevědomí a rozhodl se za sebou nechávat větší a větší spoušť. Policie je bezradná, veřejnost zpovykaná novinovými články, které se na vraždách přiživují. A pak vrah pošle první dopis…

Pokud dnes navštívíte londýnskou čtvrť Whitechapel, najdete na ní skupiny turistů s průvodci, kteří vás provádí místy vražd. Vypráví o tajemném muži, který zabíjel uprostřed noci, nikým neviděn a nikým neslyšen.

Kdo byl Jack Rozparovač? Proč je jeho jméno tak známé, že se stal součástí popkultury? Čím se liší od jiných, brutálnějších sériových vrahů? Dozvíme se někdy, kdo se za přezdívkou schovává?

Chudí a nepotřební

Viktoriánská společnost v 19. století měla dvě tváře. Tu bohatou, honosnou, kde se dodržovaly společenská pravidla, pořádaly se plesy a večírky a nad hrůzami života chudých se nikdo nepozastavil.

Ve slumech na East Endu ale život vypadal velmi jinak. Ti nejchudší tu každý den bojovali o život. Pracovali v docích, v továrnách, někteří i tím, že sbírali naplavené předměty na pláži. Často neměli na nocleh a noci trávili na ulici.

Phillips

Tou největší chudobou často trpěly ženy. Pokud neměly partnera, znamenalo to pro ně přespávat na ubytovnách a přivydělávat si jako švadleny, květinářky nebo v tom nejhorším případě jako prostitutky.

Ve slumech bujely nemoci, chudoba, hlad, alkoholismus a násilí. V takovém prostředí byla jen otázka času, kdy se stane něco, co otřese celou společností.

Jack Rozparovač

Po vraždě Polly následovaly ještě čtyři další vraždy, které do té doby neměly obdoby. Lidé se vraha děsili, protože za sebou nechával krvavou spoušť. Těla žen byla rozřezaná a některým chyběly orgány. Vrah se policii vysmíval, posílal jim dopisy napsané červeným inkoustem, a k jednomu z nich dokonce přiložil lidskou ledvinu. O vraždách se psalo každý den a policie byla bezradná. Měla stovky svědků a podezřelých, ale žádnou skutečnou stopu.

A stejně tak, jako vraždy zčistajasna začaly, tak skončily. Zůstaly jen otázky, na které se vyšetřovatelé a ripperologové snaží odpovědět dodnes.

Kdo byl Jack Rozparovač?

Sto let od vražd Jacka Rozparovače, v roce 1988, vytvořil speciální agent FBI John E. Douglas profil vraha. Douglas stál u zrodu profilování sériových vrahů a využil všech dostupných informací, aby představil co možná nejpřesnější podobu Jacka Rozparovače. I jeho zpráva ovšem připomíná, že důkazů je poskromnu a forenzní technika nebyla na konci devatenáctého století tak vyspělá, jako o sto let později.

John E. Douglas

Je pravděpodobné, že si Jack Rozparovač své oběti nevybíral, naopak. Protože všechny ženy byly v době své smrti bez peněz a potřebovaly přivýdělek, je možné, že oslovily jeho ve snaze vydělat peníze na nocleh. Douglas všechny oběti vede jako prostitutky, ačkoliv o většině obětí je známo, že pracovaly jinými způsoby a k prostituci se uchylovaly v poslední možné chvíli.

Kromě poslední oběti byly všechny ženy zavražděny venku, velmi rychle a potichu. Je možné, že byly uškrceny, ale vždy měly proříznuté hrdlo a krom jednoho případu byla jejich těla zohavena a některým chyběly orgány. Vrah udržoval svůj rituál – nad ránem vyhledal potenciální oběť, odešli spolu na klidné místo, kde ji následně bleskurychle zavraždil.

Douglas také věří, že korespondence obdržená od vraha ve skutečnosti nejspíš nebyla od něj. Při vyšetřování a sbírání důkazů by na ni tak nebral příliš velký ohled.

Podle Douglase je pravděpodobné, že Jack Rozparovač byl v civilním životě tichý člověk, někdo, kdo odváděl svou práci a nevyčníval. Introvert, který se možná po pár skleničkách uvolní. Pokud byl někdy ženatý, jeho manželství netrvalo dlouho. Jeho sexuální život byl spíše s prostitutkami, takže je i pravděpodobné, že trpěl nějakou sexuálně přenosnou nemocí. Douglas očekává, že v dětství měl potíže s rodiči – možná byl týraný, možná byla jeho matka pouze alkoholička a střídala muže. Je také pravděpodobné, že měl vrah nízké sebevědomí, které přerůstalo ve vztek. Navenek ale stále působil udržovaně, protože ve svých obětech vyvolával dostatek důvěry, aby s ním odešly na místo svého skonu.

Douglas očekává, že vraždy neskončily náhodou, ale že vraha pravděpodobně uvěznili za nějaký jiný zločin, který si s ním nikdo nespojil.

Nezapomíná dodávat, že jeho profil je bez důkazů stále jen spekulace, i když podpořená zkušenostmi při práci s jinými sériovými vrahy.

Do detailu

Zajímá tě, jak to bylo s Jackem Rozparovačem ve více detailech?

Připoj se k mojí čtenářské partě a můžeš se těšit na následující články:

1. 9. Kdo byly oběti Jacka Rozparovače?

1. 10. Z pekla – dopisy Jacka Rozparovače

1. 11. Podezřelí

1. 12. Start paniky – co psaly noviny o vraždách?

1. 1. Konspirační teorie a Jack Rozparovač v popkultuře

Vyplň svůj email a přijdou ti rovnou na něj.

Zároveň se taky přidáš do mé party autorů a budou ti každý měsíc chodit informace o mých knihách, akcích, kde se objevím a nějaké informace ze zákulisí tvorby.

Zdroje:

British History in the Nineteenth Century 1782-1901, G. M. Trevelyan (Longmans, Green and Co. Ltd, 1927)

Jack the Ripper in Fact and Fiction, Robin Odell (Mandrake of Oxford, 2008)

The Complete History of Jack the Ripper, Phillip Sudgen (Robinson Publishin Ltd., 2002)

The Five: The Untold Lives of the Women Killed by Jack the Ripper, Hallie Rubenhold (Transworld Publishers, 2019)

The Jack the Ripper A-Z, Paul Begg, Martin Fido, Keith Skinner (Headline Book Publishing, 1996)

The Ultimate Jack the Ripper Sourcebook: An Illustrated Encyclopedia, Stewart P. Evens, Keith Skinner (Robinson, 2001)

ilustrace Doktora George Bagstera Phillipse: The Illustrated Police News (https://photos.casebook.org/displayimage3c0c.html?pos=-506)

ilustrace Buck’s Row: Illustration from ‚The Star‘ 31 August 1888 (https://photos.casebook.org/displayimageeeeb.html?pos=-30)

fotka Johna E. Douglase: By Federal Bureau of Investigation – FBI Law Enforcement Bulletin – December 1986, page 12, Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=135777695